Vycházky po Praze

25.12.2022

Vycházka za Santinim

  • Ukážeme si místo, kde se architekt Jan Blažej Santini narodil, kde žil a kde byl pohřben. 
  • Navštívíme poutní areál Panny Marie Vítězné na Bílé hoře. 
  • Projdeme Nerudovou ulicí, kde nalezneme nejvíce Santiniho realizací v Praze.
  • Připomeneme si další Santiniho objekty. 

Poznejte památky a historii Zbraslavi 

  • Vycházku je vhodné uskutečnit v neděli, kdy je otevřen kostel sv. Jakuba. 
  • Ukážeme si některé zbraslavské vily (Planá Růže, Růže, Štorchovu).
  • Zastavíme se u vily a busty Vladislava Vančury.
  • Zajdeme k bustě Michaela Jacksona a k soše Mistra Jana Husa.
  • Navštívíme hřbitov, na kterém stojí kostel sv. Havla s kostnicí oktogonálního půdorysu.
  • Na závěr navštívíme kostel sv. Jakuba v areálu bývalého Zbraslavského kláštera.


Z Pohořelce na Petřín

Na Pohořelci si připomeneme působení Johanese Keplera a Tychona Braheho v Praze. Cestou na Petřín si řekneme, proč v areálu Strahovského kláštera byl vystaven kostel zasvěcený sv. Rochovi. Připomeneme si výstavbu Hladové zdi a na Petříně se zastavíme u většiny světských a sakrálních staveb. Vycházku zakončíme v Růžovém sadu a zahradě skalkového typu - Květnice.


Ze Zvonařky přes Grébovku k vršovickému nádraží

Naši vycházku začneme u tramvajové stanice I.P.Pavlova, kde nastoupíme do tramvaje č. 23. Jde o pražskou nostalgickou linku, na kterou nasazovány legendární historické vozy tramvaje typu T3. Z tramvaje vystoupíme na Zvonařce, kde si osvětlíme historii tramvajové dopravy v Praze. Na tomto místě kdysi vznikla vozovna pro koňskou dráhu. Na konci 19. století zakoupili pozemky usedlosti Zvonařka manželé Chmelovi a otevřeli zde továrnu na výrobu pražské šunky. Z Nuselských schodů si ukážeme kapli sv. Rodiny a zmíníme se o výstavbě vinohradských tunelů. Cestou budeme míjet řadu secesních domů a ukážeme si místo, kde se narodil a i žil Jan Masaryk. Druhu část vycházky strávíme v Grébovce. Povíme si o počátcích pěstování vína na území Prahy, projdeme si památky, které se v Havlíčkových sadech nacházejí a ukážeme si, odkud ve dvacátých létech, před postavením Štefánikovy hvězdárny, pozorovala noční oblohu Československá astronomická společnost. Vycházku pak zakončíme u nádraží ve Vršovicích.


Pražským Semmeringem do parku Cibulka

Naši vycházku začneme projížďkou po pražském Semmeringu. Trať byla vybudována v roce 1872, jakou součást Buštěhradské dráhy, a své současné pojmenování získala po trati, vedoucí horským sedlem Semmeringem v Rakousku.

Trať vede nad Prokopským a Dalejským údolím a z vlaku jsou jedinečné pohledy na Prahu. Cílovou zastávkou bude Cibulka, kde si projdeme tamější park. Nejstarší záznamy o usedlosti Cibulka jsou ze 14. století. V roce 1817 zakupuje usedlost s přilehlými pozemky pasovský biskup Leopold Leonard Thun, který nechává celý komplex přebudovat. Vzniká tak lesopark, do kterého je zasazena řada architektonických prvků - čínský pavilon, poustevna či jezírko, nad kterým bdí plastika bohyně lovu Diany. Vystoupáme také na nejstarší pražskou, 13 metrů vysokou, rozhlednu, ze které jsou výhledy přes Řepy a Motol až po strahovský stadion. Po prohlídce parku se přesuneme tramvají na Malostranský hřbitov. Zde si vysvětlíme, proč se Malostranský hřbitov nachází na Smíchově. Na závěr si řekneme, proč se nevyplácí dívat se do knihy, ze které čte biskup Leopold Thun-Hohenstein.


Prahou astronomickou a vědeckou

Praha byla za Rudolfa II. centrem evropské vzdělanosti. Připomeneme si, kteří hvězdáři, astrologové a alchymisté působili na jeho dvoře. V Praze také pobývali i světoví vědci Christian Doppler a Albert Einstein. V centru Prahy navštívíme místa, která jsou spjata s astronomií a astrologií.


Vycházka mezi dvěma pražskými nádražími

Naše vycházka začne na Masarykově nádraží, kde se dozvíme, jaké problémy museli Pražané řešit, než do města přijel první vlak. Přiblížíme si první roky železničního provozu v českých zemích a navštívíme také původní císařskou čekárnu. Cestou mezi dvěma nádražími si ukážeme, kudy vedlo městské opevnění, kde stála Horská brána, a kde byl pražský šibeniční vrch. Ve Vrchlického sadech se zastavíme u rondokubistického kiosku, plastiky Sbratření a u sochy prezidenta Wilsona. Na pražském hlavním nádraží navštívíme nedávno zrekonstruovanou secesní Fantovu odjezdovou halu a na závěr naší vycházky nahlédneme do unikátní prezidentské čekárny, ve které byl například v roce 1918 uvítán prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Při této vycházce je nutné zaplatit za vstup do každého ze salonků 1 000,- Kč + DPH (tj. 1x 1 000,- nebo 2x 1 000,- + DPH). 


Do Královské obory

Vycházka nás zavede do části Královské obory. Setkáme se na Letenském náměstí, odkud půjdeme Oveneckou ulicí do parku. Půjdeme místy, kterými jezdila první elektrická Křižíkova tramvaj. Ve Stromovce se zastavíme u nejstaršího pražského železničního tunelu, připomeneme si historii Královské obory, Místodržitelského letohrádku a Šlechtovy restaurace. Zastavíme se také u vstupu do Rudolfovy štoly a řekneme si, jaká byla její funkce. Projdeme se částí bubenečského Montmartru a zavzpomínáme na významnou bubenečskou slavnost Slamník. Naši vycházku zakončíme u holešovického Výstaviště. 


Vyšehrad

  • Ukážeme si, kde stávala brána Špička, která se stala vzorem pro pavilon Klubu českých turistů, který sloužil jako jejich stánek při Jubilejní výstavě v roce 1891.
  • Vysvětlíme si, proč hradiště Vyšehrad vzniklo, a proč tu nějaký čas sídlil český král. 
  • Představíme si osobnost Rudolfa Jedličky a Popelky Biliánové.
  • Navštívíme baziliku sv. Petra a Pavla (skupinové vstupné: 40,- Kč / osobu)
  • Projdeme si vyšehradský hřbitov, a zastavíme se u hrobky Slavín
  • Ukážeme si sochu sv. Václava, která stávala od konce 17. století na dnešním Václavském náměstí.
  • Zastavíme se na místě, odkud skočil Šemík s Horymírem do Vltavy.
  • Zmíníme se o vesničce Podskalí.
  • Zažijeme nádherné výhledy z vyšehradských hradeb.

Kolem Masarykova nádraží

Dne 20. srpna 1845 přijel do Prahy první vlak. Vydáme se na vycházku, kterou si tento významný den pro Prahu připomeneme. Vycházku začneme na Florenci. Zde si ukážeme místo, kde stávalo Těšnovské nádraží. To ostatně bylo otevřeno před 145 roky. Poté se přesuneme k Negrelliho viaduktu. Ten slouží svému účelu již 170 let, a v letošním roce byla dokončena jeho rozsáhlá modernizace. Odsud budeme pokračovat pod Vítkov, na okraj Žižkova. Ukážeme si některé bývalé viniční usedlosti - Hrabovku, Krenovku a Miřenku. Dalším jubilantem je budova divadla Ponec. Přesně před 110 roky se tu uskutečnilo první filmové představení. Naše další kroky budou pokračovat po bývalé zrušené železniční trati k hlavnímu nádraží. Budeme procházet místy, kde od poloviny 14. století byl hlavní pražský šibeniční vrch. Povíme si zde o posledních hodinách odsouzenců, a přiblížíme si, jak taková poslední exekuce vypadala. Vycházku ukončíme na pražském Masarykově nádraží, časově zhruba v době, kdy tam před 175 lety zastavil první vlak. Připomeneme si ty slavné okamžiky a nahlédneme i do budoucnosti Masarykova nádraží.


Z Hradčan přes Jánský Vršek na Malou Stranu

Vycházku začneme na Hradčanském náměstí. Povíme si o vývoji královských měst pražských, a poté se vydáme po masokrámských schodech do Nerudovy ulice. Zde si připomeneme spisovatele Jana Nerudu a povíme si jaká strašidla se zjevují na Malé Straně. Cestou si ukážeme, kde stávala osada Obora s kostelíkem sv. Jana. Projdeme místy, ve kterých v roce 1989 stávaly desítky trabantů a kudy se východní Němci snažili dostat na půdu Západního Německa. Ukážeme si palác, ve kterém bydlel Franz Kafka, a ve kterém se u něj objevila choroba, jíž nakonec podlehl. 


Z Pohořelce přes Nový Svět na Hradčany

Vycházku začneme u dvou významných hvězdářů rudolfínské Prahy. Cestou si řekneme, proč se říká, že sáhnout si na kominíka přináší štěstí. Ukážeme si místo, kde se matka knížete Václava měla propadnout do pekla. Nedaleko tohoto místa stojí také Černínský palác, stavba, na kterou žárlil císař Leopold I. Projdeme se zapomenutým Novým Světem a připomeneme si toto zátiší Arbesovým romanetem - Zázračná Madonna. Ač budeme stále v Praze, okouzlí nás zcela pohádkový ráz, lokalita téměř bez turistů. Na závěr, na Hradčanském náměstí, si povíme o jedné pražské záhadě - o Marii Elektě.


Do Chotkových sadů a na Letnou

Na začátku vycházky si ukážeme, kde končila koněspřežní železnice lánsko-pražské dráhy. Následně se přesuneme k Písecké bráně, jediné, která zůstala z původního pražského opevnění. Projdeme si také Chotkovy sady, ze kterých je nádherný výhled na Pražský hrad a na historickou část města. Na Letné si připomeneme historii Hanavského pavilonu, Kramářovy vily a zastavíme se na místě, kde kdysi stávala studentská kolonie Kolonka. S Letnou máme spojený fotbalový klub Sparty, kdysi tu však byl i stadion Slavie. Připomeneme si také nechvalně proslulé sousoší, které bdělo nad Prahou. Z vrchu se podíváme na kapli sv. Máří Magdaleny, která byla v roce 1956 posunuta o třicet metrů proti proudu řeky. Nejkratší pražský most - Čechův - na letenské straně jakoby nikam nevede. Vysvětlíme si, proč byl před více než sto roky postaven.


Od Letenského zámečku do Bubnů

Vycházku začneme u letenské vodárny. Ta pochází z roku 1887 a byla postavena v novorenesančním stylu. Poté se přesuneme do Letenských sadů. Připomeneme si historii Letenského zámečku a řekneme si, kde původně stával letenský kolotoč. U zámečku končila první pražská lanová dráha a byla tu také nástupní zastávka Křižíkovy elektrické tramvaje. Ukážeme si místo, kde stávaly zastávky těchto dopravních prostředků. Následně přejdeme k pavilonu Expo 58, který získal na světové výstavě v Bruselu, v roce 1958, nejvyšší ocenění. Projdeme kolem nejstarší církevní památky Prahy 7 - kostela sv. Klimenta. Posledním naším zastavením bude nádraží v Bubnech. Odsud, od roku 1942, odjížděly transporty se židovskými občany. Nádraží se má v budoucnu proměnit v památník Šoa. Od roku 2015 se tu nachází pomník Brána nenávratna, který je vzpomínkou na všechny ty, jež se již nikdy nevrátily. Připomeneme si tu také velice nadaného chlapce Petra Ginze, který jedním z transportů odjel do Terezína.


Prahou Franze Kafky

Vydáme se na vycházku Starým Městem pražským, ve kterém se Kafka narodil, žil, a které inspirovalo jeho život a tvorbu. Povíme si o jeho vztahu k otci, o tom, jakým byl žákem, či kolikrát byl zasnouben. Projdeme místa, kterými kráčel malý Franz na sklonku 19. století do školy, a ukážeme si budovu, ve které nastoupil do svého prvního zaměstnání.


Menším Městem pod Pražským hradem 

Na naší vycházku se vydáme z původně samostatné osady Újezd. Zastavíme se u kostelíka sv. Jana na Prádle a vysvětlíme si, proč byl takto pojmenován. Nahlédneme do kostela Panny Marie Vítězné, ve kterém je soška pražského Jezulátka. Na Maltézském náměstí si ukážeme, odkud vyjížděly dostavníky s poštou a připomeneme si počátky poštovnictví v českých zemích. Projdeme se Kampou a dozvíme se, proč se biskupství pražské přestěhovalo ve 13. století z Pražského hradu ke Karlovo mostu. Na závěr vycházky se zastavíme u místa, kde vznikl jeden z nejhorších požáru Prahy. 


Pražským Manchestrem

Již více než sto let je Smíchov součástí Velké Prahy. Zveme vás na vycházku bývalým pražským Manchestrem. Ukážeme si, kde kdysi stála druhá pražská plynárna. Řekneme si, s čím podnikali bratři Porgessové, a proč jejich zaměstnanci stávkovali. Rozvoj Smíchova je spojen i s pivovarem, Ringhofferovým závodem a dalšími podniky. Jak dříve vypadala lokalita Anděl, a kde se vzal její název? U letohrádku Portheimka si připomene všechny jeho významné majitele. Na závěr si ukážeme, kde v Praze bydlel Albert Einstein a převyprávíme si, co o tomto velikánovi vypověděla jeho služebná.


Barrandovské skály a bývalé Chuchelské lázně

Na vycházce se projdeme po Barrandovských skalách. Připomeneme si pražské moře a život Joachima Barranda v českých zemích. Přiblížíme si stavební a podnikatelské aktivity Václava Maria Havla - Barrandovské terasy a zdejší honosné vily. Uprostřed chuchelského lesoparku se zastavíme v ZOO koutku. Spatříme tu například daňky, muflony, rysa, lišku či prase divoké. Poté projdeme bývalými chuchelskými lázněmi a místy, kde bylo několik hodinových hotelů pražské smetánky. 


Ze Smíchova k Vyšehradskému nádraží

Na Smíchovském nádraží si připomeneme historii nádraží a odhalíme, jak bude nádraží vypadat po rekonstrukci, která právě začíná. Cestou si ukážeme, kde vznikl ovocný jogurt či kde se vyrobil první velociped. Poté se vydáme přes železniční most na Výtoň. Most slouží již více než sto let, a jsou z něj krásné výhledy na Vltavu, Pražský hrad a Nové Město pražské. Vycházka skončí u bývalého vyšehradského nádraží, které potkal smutný osud. 


Z Kolovrat do Říčan

Výlet do Říčan začneme na území Prahy. Do města, které bylo vyhlášeno nejlepším místem pro život, se vydáme po nedávno zprovozněné cyklostezce. Půjdeme trasou, kterou kdysi chodili řádoví bratři ze Sázavského kláštera do Prahy, a místy, kudy se vozilo kutnohorské stříbro. Cestou překročíme bod, přes nějž prochází 50. rovnoběžka severní šířky. V Říčanech vyjdeme u Mlýnského rybníku, nad nímž se vyjímají zbytky Říčanského hradu. Ten byl postaven ve 2. polovině 13. století, a je ukázkou nejstarších kamenných hradů u nás. Zde si připomeneme některé osobnosti Pánů z Říčan a přiblížíme si dobytí hradu Janem Žižkou z Trocnova. Po prohlídce přejdeme na náměstí, a ukážeme si některé historické budovy.  


Podél bývalých novoměstských hradeb

Během naší vycházky si projdeme okraje dvou historických měst – Královských Vinohrad a Žižkova. Půjdeme místy, kde kdysi stály novoměstské hradby. Ukážeme si, kde byly zahrady a vinice – Kanálka, Komotovka, Miranka či Krenovka. Projdeme se po bývalém šibeničním vrchu, na kterém se popravovalo od doby Karla IV. do konce 18. století. Zastavíme se také na místě, kde byla žižkovská plynárna a odhalíme, k čemu dříve sloužila budova divadla Ponec. 


Historie Posázavského Pacifiku

Trať z Nuslí do Modřan byla původně postavena jako trať pro nákladní vlaky do modřanského cukrovaru. Během vycházky si nejen připomeneme historii Posázavského Pacifiku, ale také si představíme trať, které se říkalo Isidorka. Ta vedla z branického nádraží do cementárny v Podolí. Po první světové válce po této trati krátce jezdily i osobní vlaky. V Braníku si také připomeneme, kdo stavěl Branický železniční most a jaké jsou s ním úmysly do budoucna. V minulosti vedla trať Pacifiku mezi Vršovicemi a Krčí jinou stopou, než tak jak známe dnes. Nedaleko krčského nádraží si ukážeme zbytky původní trati a mostu. 


Po stopách bývalé Severozápadní dráhy

V roce 1873 byla zprovozněna odbočná trať Severozápadní dráhy, vedoucí z Lysé nad Labem do Prahy. Trať z Lysé do Vysočan vede ve stále stejné trase. Z Vysočan na původní koncové nádraží Těšnov vedla ale v jiné stopě.

Na naší vycházce půjdeme právě po části této zaniklé trati, vedoucí mezi Vysočanským nádražím a stanicí Libeň dolní nádraží (Palmovka). Cestou se zastavíme u torza železničního mostu nad říčkou Rokytkou či u nedávno zrekonstruované budovy Libeňského dolního nádraží.

Připomeneme si též historii Vysočan a Libně a ukážeme si, kde například stávala usedlost Balabenka či Kolčavka. 

Další vycházky

  • Památky Vršovic
  • K letohrádku Hvězda a na Bílou horu
  • Za historií Karlína
  • Památky Uhříněvsi
  • Za historií Braníka a Hodkoviček
  • Klasické vycházky po historických místech Prahy